“Jediní lidé, kteří nakonec neuspějí,
jsou ti, kteří se o nic nepokusí.”

David Viscott

Rovný přístup k rekvalifikacím

Mají ženy rovný přístup k profesním rekvalifikacím?

Teoreticky ano, nicméně realita je již smutnější. Pokud se žena na Litvínovsku (a asi nejen tam) rozhodne rekvalifikovat, brzy zjistí, že nabídka konkrétních kurzů je velmi malá. Proč tomu tak je? Předně je nutné si uvědomit, že není nezbytné rekvalifikaci absolvovat prostřednictvím úřadu práce (dále jen ÚP). Rekvalifikace je služba, kterou mohou poskytovat různé ekonomické subjekty, a to na základě vydaných akreditací nebo jiných opravňujících dokumentů zcela nezávisle na ÚP. Pochopitelně jde ale i o peníze. Nezaměstnané ženy velmi často nemají nebo nechtějí „investovat“ své finanční prostředky tímto směrem, ačkoli i to se mění a již nejedna žena si svou rekvalifikaci sama zaplatila. Pokud to však nemůže nebo nechce učinit, vstupuje do hry stát, resp. ÚP jako součást státní správy. Ten si logicky může klást podmínky, za kterých je ochoten nezaměstnané ženě pomoci. Mezi ty hlavní patřila v roce 2012 normativní směrnice MPSV ČR, která určovala, že nezaměstnaní mohou absolvovat jednu profesní rekvalifikaci v průběhu 3 let. Výjimky byly možné a v praxi realizované, ale většinou pouze v případě, že existoval příslib zaměstnání. Výraznou novinkou byla možnost tzv. zvolené rekvalifikace, kdy si uchazeč sám vyhledá rekvalifikaci a požádá ÚP o její uhrazení.

Jaká byla v roce 2012 na Litvínovsku realita? Mohla se nezaměstnaná žena profesně rekvalifikovat? Bohužel to nebylo snadné, a to ani v případě, kdy si rekvalifikaci chtěla uhradit sama. Důvodem je fakt, že nabídka a flexibilita vzdělávacích organizací není nedostatečná. Doby, kdy pravidelnou nabídku rekvalifikačních příležitostí koordinoval ÚP, jsou již pryč a „trh dalšího vzdělávání“ je natolik malý, že soukromým vzdělávacím společnostem se nevyplatí organizovat kurzy pro veřejnost. Pro velké vzdělávací instituce – ZŠ, SŠ, VŠ je další vzdělávání stále ekonomicky nezajímavé a organizačně náročné. Aby se nezaměstnané ženy v roce 2012 dostaly do jakéhokoli rekvalifikačního kurzu, musely vstupovat do grantových projektů soukromých firem nebo regionálních individuálních projektů ÚP. Těch bylo na okrese Most naštěstí poměrně dost. Projekty však mají mnohdy přesně vymezené cílové skupiny, tj. je dáno, kdo a kdy může do projektu vstoupit, a proto se velmi často stávalo, že některé ženy přišly „pozdě“, bydlely na špatném místě (trvalé bydliště bylo mimo oblast podpory daného projektu), nebo měly jiný než projektem podporovaný věk.

Ženám, které se nemohly k rekvalifikaci dostat prostřednictvím projektů, zůstala možnost hledat si rekvalifikaci - zvolené rekvalifikace (viz výše) a zde se naplno projevila nedostatečná nabídka. Uspořádat kurz pro např. jednu Pracovnici v sociálních službách, nebo Účetní je prakticky nemožné. Sám jsem za uplynulý rok odpovídal na několik desítek těchto ad noc poptávek, ze kterých však nebylo možno utvořit vhodnou skupinu. V případě těchto rekvalifikací by ÚP navíc velmi pravděpodobně vyžadoval příslib zaměstnání. Mají to muži lehčí? Jednoznačně ano. Předně je nutno konstatovat, že nabídka kvalitních profesních rekvalifikací pro muže je pestřejší a efektivnější (svářeč, vysokozdvižný vozík, profesionální řidič C, C+E, D, strojní průkaz). Většinu těchto rekvalifikací lze realizovat individuálně a ÚP navíc dobře ví, že úspěšní absolventi práci naleznou, takže příslib zaměstnání již není tak striktní podmínkou.

Je nějaké světlo na konci tunelu? Klíčem ke změně je zvýšení nabídky v rámci dalšího vzdělávání, a to především speciálně pro ženy. Podle mého názoru je třeba rozvinout potenciál Národního systému kvalifikací (NSK), jinak řečeno podpořit vznik nových profesních rekvalifikací pro ženy, a proto by měl být naplno využit potenciál lokálních středních škol a učilišť či zaměstnavatelů. Jeden příklad za všechny. Existuje poptávka po dobrých kuchařkách pro restaurace, zájemkyň o tuto práci je dost, ale smysluplná rekvalifikace tímto směrem v okrese Most neexistuje. Legislativní základ existuje (NSK), nicméně je potřeba „nadšených“ jednotlivců, kteří by nové rekvalifikace vytvářeli a ochotného ÚP, který by je byl schopen financovat.

Osobně si myslím, že vývoj tímto směrem půjde, protože rozpor mezi šancemi nezaměstnaných žen a mužů se neustále prohlubuje. Smutné je, že nezaměstnané ženy jsou většinou lépe připraveny na nové výzvy, neodmítají se učit nové věci a obecně se více snaží hledat nové pracovní uplatnění. I proto si téma „rekvalifikací pro ženy“ zaslouží pozornost všech zainteresovaných stran v oblasti dalšího vzdělávání na Litvínovsku.

VyhledatMapa stránekVytiskni tuto stránkuSdílet tuto stránku › slaďování pracovního a rodinného života pro ženy na trhu práce

© 2018 Insion

Mgr. Radka Fantová

Smetanova 483
436 01 Litvínov

723 664 546

fantova@lvs-litvinov.cz